EU Data Act a přechod mezi cloudy: konec poplatků za odchod a co s tím udělat

Co přesně kapitola VI říká

Nařízení (EU) 2023/2854, známé jako Data Act, je použitelné od 12. září 2025 a platí přímo ve všech členských státech. Většina textu se týká dat z připojených zařízení. Pro provoz infrastruktury je podstatná kapitola VI (články 23–31) o změně poskytovatele „služeb zpracování dat“ a článek 34 o souběžném využívání více poskytovatelů.

Pojem služba zpracování dat je široký. Článek 2 ji definuje jako digitální službu umožňující všudypřítomný síťový přístup na vyžádání ke sdílenému fondu konfigurovatelných, škálovatelných a elastických výpočetních zdrojů. Spadá sem IaaS, PaaS i SaaS – tedy nejen hyperscaleři, ale i dodavatel vašeho CRM nebo observability platformy.

Povinné minimum ve smlouvě

Článek 25 vyžaduje, aby práva zákazníka při změně poskytovatele byla jasně uvedena v písemné smlouvě. Ta musí obsahovat mimo jiné:

• výpovědní lhůtu pro zahájení přechodu nejvýše dva měsíce (odst. 2 písm. d);
• přechodné období nejvýše 30 kalendářních dnů, během něhož poskytovatel přechod podporuje (odst. 2 písm. a);
• povinnost podpořit exit strategii zákazníka (odst. 2 písm. b);
• vyčerpávající výčet kategorií dat a digitálních aktiv, které lze přenést (odst. 2 písm. e);
• lhůtu pro stažení dat nejméně 30 kalendářních dnů po skončení přechodného období (odst. 2 písm. g);
• záruku úplného výmazu dat po uplynutí této lhůty (odst. 2 písm. h).

Pokud poskytovatel 30 dnů technicky nestihne, musí to do 14 pracovních dnů oznámit, zdůvodnit a navrhnout náhradní období, které nesmí přesáhnout sedm měsíců (odst. 4). Zákazník má naopak právo přechodné období jednou prodloužit na dobu, kterou sám považuje za vhodnější (odst. 5). U větší migrace je to důležitější právo než samotných 30 dnů.

Poplatky: co končí 12. ledna 2027 a co ne

Článek 29 zavádí dvoufázové pravidlo. Od 11. ledna 2024 do 12. ledna 2027 smějí poskytovatelé účtovat jen snížené poplatky za změnu poskytovatele, které nepřesáhnou náklady přímo spojené s daným přechodem. Od 12. ledna 2027 nesmějí účtovat žádné.

Rozhodující je definice. „Poplatky za změnu poskytovatele“ jsou podle čl. 2 bodu 36 poplatky jiné než standardní poplatky za službu nebo sankce za předčasné ukončení, které poskytovatel účtuje za úkony, jež nařízení při přechodu ukládá. Poplatky za přenos dat (egress) definuje bod 35 jako poplatky za vytažení dat přes síť z infrastruktury poskytovatele do systému jiného poskytovatele nebo do vlastní infrastruktury.

Poskytovatel má navíc informační povinnost: podle čl. 29 odst. 4 a 5 musí zájemce před uzavřením smlouvy jasně informovat o standardních poplatcích, sankcích za předčasné ukončení a snížených poplatcích za přechod a upozornit na služby, u nichž je přechod vysoce složitý nebo nákladný. Tyto informace mají být veřejně dostupné na webu (odst. 6). Vyplatí se je dohledat a přečíst dřív než ceník.

Jak zareagovali hyperscaleři

Tři největší poskytovatelé zvolili rozdílné přístupy a ani jeden není automatický – vždy je potřeba něco aktivně udělat.

AWS

AWS oznámilo už v březnu 2024 bezplatný přenos dat při odchodu. Podle aktualizace z 30. září 2025 se žádá přes AWS Support, žádosti se posuzují na úrovni účtu, kompenzace přichází formou kreditů a na dokončení migrace je 90 dnů. Účet není nutné rušit a opakované žádosti z téhož účtu AWS prověřuje důkladněji. Pro souběžné využívání jiného cloudu AWS podle The Register uvedlo, že nebude účtovat více než náklady; i zde se žádá přes podporu.

Microsoft Azure

Microsoft nabízí pro souběžný provoz přenos dat za náklady („at-cost“). Podle dokumentace (aktualizované 5. května 2026) musí mít zákazník fakturační adresu v EHP, ESVO nebo Spojeném království, data nesmí být uložena mimo tato území a cílový endpoint musí patřit téže organizaci. Žádá se přes Azure Support s uvedením ID subscription, čísla autonomního systému (ASN) cílového endpointu a odhadu podílu přenášených dat. Rozdíl se vrací jako refundace, která se podle dokumentace uplatňuje automaticky v dalších fakturačních obdobích. Nevztahuje se na CDN ani na přenosy k cizím zákazníkům.

Google Cloud

Google 10. září 2025 spustil pro zákazníky v EU a Spojeném království službu Data Transfer Essentials. Kvalifikovaný multicloudový provoz mezi workloady téže organizace se měří zvlášť a na faktuře se objeví s nulovou cenou. Google přitom sám uvádí, že nařízení by mu umožňovalo náklady přeúčtovat. Zákazník se musí přihlásit a provoz označit konfigurací; ostatní provoz se účtuje běžnými sazbami.

Digital Omnibus: lhůty zatím platí beze změny

Komise v listopadu 2025 navrhla balíček Digital Omnibus, který do Data Actu zasahuje. V kapitole VI se podle rozboru White & Case pravidla upravují pro služby na míru a pro malé a střední poskytovatele – jde o omezené výjimky pro smlouvy uzavřené před 12. zářím 2025 a o přiměřené sankce za předčasné ukončení.

Podle analýzy Greenberg Traurig z 15. července 2026 počítá kompromisní text Rady se dvěma výjimkami pro smlouvy z doby před 12. zářím 2025: pro služby, u nichž poskytovatel většinu funkcí přizpůsobil konkrétnímu zákazníkovi, a pro malé a střední poskytovatele jiných než infrastrukturních služeb. Text má také výslovně potvrdit, že přiměřené sankce za předčasné ukončení smluv na dobu určitou jsou přípustné.

Nic z toho ale není přijato. Podle přehledu stavu z 24. září 2026 je datová část balíčku stále v prvním čtení, hlasování Rady o vyjednávacím mandátu bylo zrušeno, protože se členské státy neshodly, a trialog nezačal. Přijetí se nečeká dříve než koncem roku 2026.

Praktický závěr: plánujte podle platného znění. Citované rozbory mezi navrhovanými změnami neuvádějí posun termínu 12. ledna 2027 a navrhované výjimky míří na poskytovatele služeb na míru a menší SaaS dodavatele, ne na standardní katalogové služby velkých cloudů. Pokud ale kupujete výrazně přizpůsobenou službu, počítejte s tím, že vaše pozice může být slabší.

Co Data Act neřeší: technický lock-in

Egress byl vždy nejviditelnější, ale zřídka největší položkou odchodu. Drahé je přepsat aplikaci, která stojí na proprietární frontě, databázi, identitě a serverless runtime jednoho poskytovatele. Na to nařízení odpovídá jen částečně.

• Funkční rovnocennost se týká jen IaaS. Podle čl. 30 odst. 1 má poskytovatel infrastruktury přijmout všechna přiměřená opatření, aby zákazník po přechodu na službu stejného typu dosáhl funkční rovnocennosti. Ta je navíc definována jako „minimální úroveň funkčnosti“, ne jako shodné chování.
• U PaaS a SaaS jde o rozhraní a export. Poskytovatel musí bezplatně zpřístupnit otevřená rozhraní a, dokud neexistují společné specifikace, na žádost exportovat data ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu (odst. 2 a 5). Export dat ale není migrace aplikace.
• Nikdo vám nic nepostaví. Podle odst. 6 poskytovatel nemusí vyvíjet nové technologie ani služby a nemusí předávat aktiva chráněná duševním vlastnictvím.
• Výjimky pro služby na míru. Článek 31 vyjímá z části povinností (včetně zrušení poplatků podle čl. 29) služby, jejichž většina hlavních funkcí byla postavena pro konkrétního zákazníka a které poskytovatel nenabízí v širokém komerčním měřítku ve svém katalogu. Na časově omezené neprodukční verze určené k testování se kapitola VI nevztahuje vůbec. Poskytovatel na to musí předem upozornit.

Rozhodující je tedy, kolik proprietárních závislostí aplikace má a jak jsou izolované. Infrastruktura popsaná kódem a standardní deployment pipeline čas odchodu zkracují výrazně víc než jakýkoli smluvní paragraf; souvislosti rozebírají články o pořádku v infrastruktuře a o návrhu Terraform modulů.

Multi-cloud: argument pro, nebo jen levnější daň?

Článek 34 dělá souběžný provoz ve více cloudech levnější: egress mezi vlastními prostředími smí poskytovatel účtovat jen do výše nákladů, které mu skutečně vznikly. To mění kalkulaci u několika konkrétních scénářů – analytika nebo AI workloady v jiném cloudu než primární data, disaster recovery u druhého poskytovatele, replikace dat kvůli regulatorním požadavkům na exit strategii.

Protiargument je stejně věcný. Egress byl jen jednou z nákladových položek multi-cloudu. Dvojí kompetence týmu, dvojí bezpečnostní model, dvojí síťování a dvojí tooling zůstávají. Pro firmu, která nemá konkrétní důvod – regulaci, vyjednávací pozici nebo službu dostupnou jen jinde – je jeden dobře zvládnutý cloud s připravenou exit strategií obvykle levnější a bezpečnější než dva zvládnuté napůl.

Rozumný kompromis je přenositelnost bez souběžného provozu: Kubernetes jako společná vrstva pro aplikace, otevřené formáty dat, infrastruktura v kódu a pravidelně testovaný export. Kde proprietární služba přináší jasnou hodnotu, použijte ji – jen vědomě a se zapsaným odhadem, co by stálo ji nahradit.

Co udělat teď

Do 12. ledna 2027 zbývají už jen měsíce. Smluvní pravidla ale platí už dnes, takže většinu kroků nemá smysl odkládat.

Vyjednávání smluv

Komise připravila podle článku 41 nezávazné standardní smluvní doložky pro cloud. Návrh doporučení zveřejněný v listopadu 2025 obsahuje šest okruhů: přechod a exit, ukončení, bezpečnost a kontinuitu provozu, zákaz roztříštění smluvní dokumentace, zákaz jednostranných změn a odpovědnost. Jsou dobrovolné, ale hodí se jako referenční bod – hlavně vůči menším SaaS dodavatelům, kde je prostor vyjednávat.

U hyperscalerů se o standardních podmínkách vyjednává obtížně. Reálná páka je jinde: délka a výše commitmentu, sleva výměnou za závazek a podmínky jeho předčasného ukončení.

Český kontext

Nařízení platí přímo, bez ohledu na českou adaptaci. Dozor a sankce ale upravují členské státy. ČTÚ v září 2025 uvedl, že by podle připravovaného adaptačního zákona měl mít roli datového koordinátora pro ČR. Aktuální stav této legislativy a výši sankcí si ověřte; pro tento článek se je nepodařilo spolehlivě potvrdit.

Klíčové poznatky

• Termín je 12. ledna 2027. Od tohoto data jsou poplatky za změnu poskytovatele včetně egressu při odchodu zakázány; do té doby smějí pokrýt jen přímé náklady.
• Smluvní pravidla platí už teď. Výpovědní lhůta nejvýše dva měsíce, přechodné období 30 dnů a nejméně 30 dnů na stažení dat mají být v každé smlouvě.
• Commitmenty zůstávají. Standardní poplatky a sankce za předčasné ukončení nejsou poplatky za změnu poskytovatele.
• Úlevy hyperscalerů nejsou automatické. AWS a Azure vyžadují žádost přes podporu, Google přihlášení a konfiguraci.
• Digital Omnibus zatím nic nemění. Datová část balíčku není k říjnu 2026 přijata a navrhované výjimky se týkají hlavně služeb na míru a menších poskytovatelů.
• Technický lock-in zůstává na vás. Funkční rovnocennost platí jen pro IaaS; přenositelnost PaaS workloadů je věc architektury.